תוכן מסופק על ידי Alarm. כל תוכן הפודקאסטים כולל פרקים, גרפיקה ותיאורי פודקאסטים מועלים ומסופקים ישירות על ידי Alarm או שותף פלטפורמת הפודקאסט שלהם. אם אתה מאמין שמישהו משתמש ביצירה שלך המוגנת בזכויות יוצרים ללא רשותך, אתה יכול לעקוב אחר התהליך המתואר כאן https://he.player.fm/legal.
Player FM - אפליקציית פודקאסט התחל במצב לא מקוון עם האפליקציה Player FM !
George Esquivel started making shoes for himself and some friends, up-and-coming musicians in Southern California. Soon, Hollywood came calling. And it wasn’t just celebrities who took notice. A film financier did, too. He said he wanted to invest in the company, but George soon realized his intentions weren’t what they seemed. Join Ben and special guest host Kathleen Griffith as they speak to George about the rise of Esquivel Designs. Hear what a meeting with Anna Wintour is really like, and what happens when you’re betrayed by someone inside your company. These are The Unshakeables. See omnystudio.com/listener for privacy information.…
תוכן מסופק על ידי Alarm. כל תוכן הפודקאסטים כולל פרקים, גרפיקה ותיאורי פודקאסטים מועלים ומסופקים ישירות על ידי Alarm או שותף פלטפורמת הפודקאסט שלהם. אם אתה מאמין שמישהו משתמש ביצירה שלך המוגנת בזכויות יוצרים ללא רשותך, אתה יכול לעקוב אחר התהליך המתואר כאן https://he.player.fm/legal.
תוכן מסופק על ידי Alarm. כל תוכן הפודקאסטים כולל פרקים, גרפיקה ותיאורי פודקאסטים מועלים ומסופקים ישירות על ידי Alarm או שותף פלטפורמת הפודקאסט שלהם. אם אתה מאמין שמישהו משתמש ביצירה שלך המוגנת בזכויות יוצרים ללא רשותך, אתה יכול לעקוב אחר התהליך המתואר כאן https://he.player.fm/legal.
Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování. Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně? 📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/ Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.…
Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779…
Britská hvězda FKA Twigs žila několik měsíců v Praze a chodila na techno do klubů, jako jsou Ankali nebo Bike Jesus. Zažila zde taneční osvícení, které podle svých slov vtělila do nové, velmi očekávané desky Eusexua. Ta je plná sci-fi beatů a basových linek, které mají odrážet transcendentální rozměr zážitku klubové noci. Když ale v rozhovorech mluví o pražských akcích jako o „úžasných techno ravech ve skladištích Východního bloku“, posádka Soundsystému v tradičním složení Michaela Peštová, Nora Třísková a Karel Veselý se samozřejmě trochu ošívá. Posádka Soundsystému dále popisuje své koncertní zážitky ze začátku roku, výrazné lednové desky a také singlové hity v rubrice Jednohubky. Rubrika Co nás sere? vám v souvislosti s jednou aktuální kauzou připomene, že lidé na alternativní hudební scéně by se k sobě měli chovat tolerantně bez ohledu na zásluhy nebo šediny – nakonec všichni jsme na tom v dnešní bídě zhruba stejně. Jaký lék ordinuje FKA Twigs na traumata? Jak se Míša snaží vylepšit zimu své kočce, co zažila Nora v Athénách a proč utrácí Karel svoji výplatu za tranceové desky z devadesátých let? Poslouchejte nejnovější vydání hudebně-kočičího podcastu Soundsystém. Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779…
Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Mezi nadšené příznivce autoritáře Donalda Trumpa patří senátor ODS Hraba. Kdykoli se někde objeví návrh koketující s ultrapravicí, Hraba bude stát minimálně poblíž. Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Přinášíme další text ze série Dohánění Západu skončilo – tentokrát o fungování maďarského autoritářského neoliberalismu. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history. We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory. It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War. Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain. This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.…
Klimatické modely hrají zásadní roli v současném porozumění probíhající klimatické změně a tím zasahují i do politického rozhodování. Přesto se ve veřejné debatě o klimatických modelech, jak fungují, jakou mají historii a podobně, příliš nemluví. S Beatricí Cointe jsme tedy probrali, jakou mají historii různá globální modelování a na jaké různé kategorie modelování můžeme v klimatické problematice narazit nebo jaká mají omezení. Podíváme se na klimatické modely založené na termodynamice, modely biosféry či modely vycházející ze systémové teorie. Právě na kategorii modelů vycházející ze systémové teorie, které se nazývají „integrované vyhodnocovací modely“ se Beatrice Cointe zaměřuje. V podcastu shrne jejich historii, ale i debaty kolem problematických aspektů modelování. Nebo třeba to, že práce na nich pokračovala napříč železnou oponou i v době tuhé studené války. Beatrice Cointe se také dotkne toho, kde se v Pařížské dohodě vzal cíl 1,5 °C a proč má poněkud jinou historii cíl kolem 2 °C a jak souvisí s osudem malých ostrovních států. Podíváme se blíže i na to, co jsou to emisní scénáře, kolik jich je a co všechno obsahují. Podcast vzniká za podpory nadace Heinrich Böll Stiftung.…
Na začátku autoritářské vlády maďarského Fideszu byl neoliberální rozvrat, paradoxně vedený levicí. Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Média veřejné služby dlouhodobě selhávají při referování o dění v Izraeli a Palestině. Českou veřejnou debatu tak nekultivují, ale naopak přispívají k dehumanizaci Palestinců a normalizaci kolektivní viny. Audioverze textu Saši Uhlové.
První text ze série Dohánění Západu skončilo věnované ekonomikám současné visegrádské čtyřky. Polsko jako mnohem větší a v roce 1989 mnohem chudší země za posledních víc jak třicet let ekonomicky Českou republiku skoro dohnala a v některých ukazatelích dokonce předehnala. Co se stalo na severu jinak? A šlo to i u nás? Audioverze textu Pavla Šplíchala. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.…
Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Audioverze textu Ondřeje Bělíčka. Chtěli byste poslouchat více audioverzí textů, které vychází na našem webu? Podpořte Alarm v právě probíhající kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti#informace…
Čtvrtý rok své existence zahajuje podcast TL;DR rozpravou nad románem Miroslava Hlauča Letnice. Zatímco za okny hajluje nejbohatší člověk planety a jeho prezident se v obklopení poněkud netradiční administrativy pokouší rozbít geopolitický řád, který platil do minulého týdne, TL;DR se noří do světa, kde je všechno naopak po staletí neměnné, a nadto ještě méně komplikované než v pohádce pro nejmenší. Letnice se odehrávají v mytickém časoprostoru prostoupeném jemným erotičnem, alkoholem a mazlivými vlky, kam si čtenář může přijít odpočinout nejen před nastupujícím digitálním fašismem, ale i dalšími znejišťujícími jevy současného světa. A podle všeho tak nejeden čtenář činí více než ochotně. Jde skutečně o tak kvalitní literární sedativum? ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů. https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský…
Čeští politici rádi mluví o slabé Evropě. Je to přitom jejich jediná politika. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Některé ženy v USA vyhlašují celibát. Je to funkční strategie? A co jiného dělat v době, kdy sledujeme masové omezování našich práv? Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal debatovali o inauguraci Donalda Trumpa a reakcích z české politiky. Ze samotné inaugurace vypíchnul Standa Biler klobouk Melanie Trump a výšku Barona Trumpa vyčnívajícího z davu. Jan Bělíček v souvislosti s přímým přenosem okomentoval výběr hostů ve studiu ČT, kde si notovali ultrakonzervativec a homofob Roman Joch s pravicovým liberálem Michaelem Žantovským. Tuto nepříliš pestrou skladbu ve studiu doplnil, krom amerikanisty Jana Beneše na telefonu, Marek Koten z “naprosto nezávisle” znějící organizace Republicans Overseas nebo Dušan Neumann, jehož hlavní kvalifikací nejspíš bylo, že nějaký čas žil ve Spojených státech. Česká televize tím podle Pavla Šplíchala připomněla svoji strategii zvát hosty relativizující ultrapravici, kterou si zkusila už v létě po francouzských volbách do sněmovny, kdy si i moderátorka zaspekulovala, jestli Národní sdružení není už spíš normální pravicovou stranou. Nejsmutnější však je, že česká reprezentace se raduje z vítězství někoho, kdo otevřeně říká, že chce Evropu ponížit a rozvrátit. Bez sjednocené Evropy zůstanou hlasy jednotlivých států v mezinárodním měřítku slabé a neschopné se prosadit. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
Současná italská pravice rámuje vzpomínání na druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Cílem je ukončit údajnou hegemonii levice. Audioverze textu Davida Brodera, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Mark Zuckerberg ohlásil konec cenzury a kontroly faktů na sítích spadajících pod společnost Meta, a to ve prospěch svobody dezinformací a krajní pravice. Nejedná se jen o projev oportunismu. Kdysi liberální Silicon Valley se zradikalizovalo a minimálně jeho nejbohatší členové vlastnící sociální sítě a investiční fondy se výrazně posunuli doprava. Jak k tomu došlo a jaké to může mít následky? O tom v novém Studiu Alarm diskutují Karel Veselý, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Pokud rádi posloucháte naše podcasty, podpořte nás v aktuální kampani! https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
Babiš nabízí fúzi komunismu s kapitalismem pomocí ezoteriky, Fiala sází na manifestační techniky koučů a prodejců hrnců. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.…
Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti. Audioverze textu Martina Jelínka která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.…
V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven? Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria. pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu. Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.…
Uplynulý rok byl v domácí politice v podstatě unylý a bezbarvý. Dramatičtější bylo dění v zahraničí, kde vedle pokračování války Ruska proti Ukrajině a genocidy v Gaze byl hlavní událostí návrat Donalda Trumpa. Co to pro svět může znamenat, jsme rozebírali zvláště v části týkající se nového roku. Žijeme v časech, kdy je možné cokoli. Budoucnost je nejasná a ve veřejném prostoru politici říkají věci, které bychom ještě před pár lety považovali za nemožné. Jednou z nich je, že nastupující americký prezident Donald Trump vyhrožuje okolním zemím podobně, jako to dosud dělal Vladimir Putin. Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn. Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé. Jednohubky 2024 Edúv syn – No Future Klara Wodehn / badfocus – tancovat for hours La Goony Chonga – Attitude Top 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí) Petr Bursa – Heart’s Halo Rafael Toral – Spectral Evolution DJ Anderson do Paraiso – Queridao Nadine Shah – Filthy Underneath Astrid Sonne – Great Doubt Chanel Beads – Your Day Will Come Kim Gordon – Collective Berlin Manson – Poor But Sexy GbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of It Charli XCX – Brat Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu. ✏️ Tipy: Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků Alan P. Marcus - Confederate Exodus 📚 Co si přečíst k tématu? Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu Julian Jackson - France on Trial Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right ❤️ Děkujeme za Vaši podporu Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme: https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti…
For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today? In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.…
V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven? Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria.…
Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.…
ברוכים הבאים אל Player FM!
Player FM סורק את האינטרנט עבור פודקאסטים באיכות גבוהה בשבילכם כדי שתהנו מהם כרגע. זה יישום הפודקאסט הטוב ביותר והוא עובד על אנדרואיד, iPhone ואינטרנט. הירשמו לסנכרון מנויים במכשירים שונים.